V pátek 22.6.2012 jsem se zúčastnil (v Českých Budějovicích, ve všesportovní hale) akce, jejíž význam byl, myslím, médii dost podceňován – Veřejného projednávání vlivu stavby nových bloků Temelína na životní prostředí. Pokusím alespoň stručně o ní (samozřejmě, tendenčně:-) informovat. Jednalo se totiž prakticky o jedinou příležitost, kdy měla veřejnost možnost vyjádřit se k plánu investora (ČEZ) postavit nové bloky jaderné elektrárny Temelín. Dle našich a evropských zákonů měli možnost a právo vyjádřit se a zeptat na jakékoli otázky stran stavby občané pěti zemí (ČR, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko). Na vyjádření dotazů a obav obyvatel pěti států vyhradili pořadatelé celé jedno odpoledne.
Popravdě, dopředu nikdo nevěděl, kolik času vůbec bude projednávání vyhrazeno: nikde nebyl zveřejněn časový plán akce, a to ani po dotazech rakouských a bavorských ministerstev životního prostředí. Už to samo vyžaduje dosti slušnou dávku arogance, jíž jsme byli v průběhu dne vystavováni prakticky neustále.
Ač se mělo jednat o veřejné projednávání, které ze zákona musí proběhnout s veřejností jako s partnerem, od počátku nám bylo dáváno najevo, že nejsme partneři, ale škůdci, zvěř,potenciální teroristé?, když jsme byli při vstupu do budovy podrobeni prohlídce, a museli jsme odevzdat jídlo, pití a „tvrdé předměty“, což obsahovalo prakticky vše. Až po několika hodinách kdosi přikázal, aby nám byla umožněna voda, a ochranka ji začala hbitě prodávat, s cca 1000% marží.
Ač se mělo jednat o „projednávání“, prvních 5 (!) hodin organizátoři věnovali projevům zástupců investora a dalších orgánů, zatímco veřejnost jež měla jedinou příležitost vyslovit se musela čekat bez vody a jídla. Následovaly projevy starostů okolních obcí, uplacených štědrými dary společnosti ČEZ (sportoviště, chodníky, kanalizace…), které deklarovaly, jak jejich obyvatelům Temelín ale vůůůbec nevadí, a ani nová stavba vůůůůbec vadit nebude, i když přes jejich obec bude jezdit 500 kamionů naložených kamenem či pískem každý den po dobu několika let.
Vlastní „veřejné projednávání“ tedy začalo až cca kolem 16té hodiny, a trvalo, to předesílám, téměř 12 hodin: do půl čtvrté hodiny ráno následujícího dne. Jako pravděpodobně zamýšlený důsledek to mělo, že z jednání odešla spousta lidí, kteří by jistě měli co říct a chtěli by to říct, kdyby byla šance na to to říct v rozumné době. Takto tam zůstali pouze profesionálové a nadšenci. Musím říct, že sám sebe řadím do druhé kategorie, protože ač člen SZ a její leader do podzimních krajských voleb v Jihočeském kraji, nebyl jsem samozřejmě placen ani nikým nucen tam být. Bral jsem to jako novou zkušenost, a jako příležitost udělat si obrázek o argumentech pro i proti Temelínu.
Z argumentů pro Temelín si pamatuji (kromě toho, co se skrývalo za všemi vyjádřeními, že ČEZ chce vydělat na zajištěné ceně energie z Temelínu bez prakticky jakýchkoli rizik!) velmi málo, zato jsem si uvědomil, jakým způsobem si společnost ČEZ a další dotčené osoby představují dialog. Celým večerem a nocí se nesla atmosféra pohrdání vůči auditoriu, zesměšňování dotazů, obav a jiného názoru. Bylo odpovídáno na jiné dotazy než byly položeny, byly odpovídány zjevné nepravdy i polopravdy (jejich výčet a argumentace daleko přesahuje možnosti jednoho článku), mnohé otázky byly ignorovány (mezi jinými otázky autora tohoto článku, které pokládal jako předposlední ve dvě hodiny ranní), tazatelé byli přerušováni, zesměšňováni a bylo s nimi jednáno ne jako s rovnými, ale jako se žáčky ve škole, mohu li to tak přiblížit s dovětkem, že doufám, že dnes už to takto ve školách nevypadá…
V každém případě, zde je několik faktů, které by informovaná veřejnost měla zaregistrovat:
-
na západ od našich hranic je normální, že veřejné projednávání podobně rozsáhlé a kontroverzní akce může trvat i tři dny
-
tazatel by měl mít možnost se ptát na cokoli co ho v souvislosti se stavbou trápí včetně rentability a financování (zde investor odmítal o tomto podávat informace a tazatelé byli vulgárně přerušováni s tím, že se neptají „k věci“)
-
německá strana nabídla kompletní organizaci tohoto projednávání , ale nebylo jí vyhověno
-
rakouská i německá strana nabídla ČR pomoc při tvorbě energetické koncepce bez atomových zdrojů, ústy „zvláštního velvyslance pro energetiku“ pana Bartušky jim bylo velmi nevybíravě sděleno jednoslabičné NE.
-
Rizika z havárií Temelína jsou kryty pojištěním POUZE do výše DVOU miliard korun, stát ručí až(!:-) do výše OSMI miliard korun. To je naprosto směšné jištění, ve srovnání s tím, co by se mohlo stát, kdyby… Škody ve Fukušimě jdou do bilionů korun… Tuto oficiálně nekrytou část rizik neseme my všichni, obyvatelé Čech i okolních zemí
-
tato obrovská rizika jsou zde pouze z toho důvodu, že se jedna firma domnívá, že může na tomto byznysu vydělat, a jedna vláda je líná nechat zpracovat energetickou koncepci bez jádra.
-
Je dobré si zapamatovat, že při veřejném projednávání seděli, odděleni od „prostého lidu“ pódiem, mřížovými zábranami a ochrankou, za jedním stolem zástupci investora (ČEZ), projektanta, zpracovatele EIA, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Ministerstva životního prostředí ČR. Popravdě bychom měli oprávněně očekávat zástupce SÚJB a MŽP na úplně jiném stupni a v úplně jiné, nezávislé situaci, když už ne přímo na straně „lidí“, tedy těch, kdo sdílejí obavy a chtějí být ujištěni, že tyto obavy budou liché.
-
Pokud nám stát nebo zákon přiznává právo vyjádřit se, není ještě řečeno, že nám bude umožněno toto právo využít. Jak bylo vidět, podmínky se dají nastavit vždy tak, aby byly přijatelné pro minimum lidí, které lze nakonec dehonestovat a označit za blázny či přinejmenším podivíny. Proto je důležitá občanská společnost, sdružování se a organizování, jelikož stát i velké firmy mají dostatek prostředků na prosazování svých zájmů, a těm, kdo tyto prostředky nemají zbývá pouze výše uvedené.
V závěru bych ještě rád uvedl, že dva dni po skončení akce mi přišel e-mail od paní Drábové ze SÚJB, kde říká: Jsem si vědoma, že Vaše otázky vznesené v sobotu nad ránem zůstaly bez adekvátní odpovědi (pokud taková existuje). Byly to však otázky, které musí (na rozdíl od řady jiných, kterým se odpovědi opakovaně dostalo) trápit úplně každého, kdo o jaderné energii přemýšlí. Za tuto větu a následnou nabídku diskuse jsem velmi rád, protože mi nechává trochu naděje, že ne vše je v tomto státě shnilé.