Dostal jsem nabídku zúčastnit se exkurze do reaktorového sálu jaderné elektrárny Temelín v době odstávky při výměně paliva. Pro mne to byla nabídka, která se neodmítá. Zajímám se prakticky o vše kolem sebe, a kdyby mi někdo nabídl prohlídku moderní stájové technologie nebo parní lokomobily, uvítal bych to se stejným nadšením. Možná mne navíc na Temelíně přitahovalo trochu i to, že proti němu ( a jaderné energetice vůbec) máme jako zelení velké výhrady, a tak jsem ho chtěl poznat o trochu víc – ve smyslu „poznej svého nepřítele“.
Byv zelenými kolegy upozorněn, že se jedná o velmi dobře připravenou PR akci, vybavil jsem se dosti silnou dávkou skepse a podezíravosti, abych nebyl příliš vstřícný jaderníkům, pro nás by to na fotkách nevypadalo nejlíp:-). Byl jsem také upozorněn na fakt, že setkání se nezúčastní Jan Haverkamp, vrchní odborník Greenpeace na jadernou energetiku, a to kvůli odporu Dany Drábové – jinak byl pozván ředitelem elektrárny Temelín panem Štěpanovským.
Paní Drábová byla samozřejmě, jako vždy, hvězdou setkání, tato dáma má skvělou „vyřídilku“, a naučila se interpretovat i nevlídné myšlenky tak, aby proklouzly, aniž zanechaly na první dojem nepříjemný zážitek. Zbyde po nich pouze pocit, jako když vyklouzne pstruh na poslední chvíli z rukou, když ho chcete chytit; pocit, že cosi uniklo. Zeptal jsem se tedy paní Drábové přímo, proč zabránila tomu, aby pan Haverkamp mohl do elektrárny. Její odpovědí byly tyto dva důvody: za prvé pan Haverkamp prý lže, a ona nebude sdílet jednu místnost se lhářem, za druhé je příslušníkem Greenpeace, kterážto organizace při prosazování svých zájmů používají i násilné metody, a člověk jako on by tedy do elektrárny vůbec neměl mít přístup. Na mé námitky, že ona dle jiných zdrojů také lže, a že Greenpeace používá mnohem méně násilné metody než ti, proti kterým tyto metody používá, odpověděla, že to je sice pravda, ale že pravidla jsou pravidla a měla by se dodržovat. Na to jsem opáčil, že mají-li se dodržovat pravidla, proč není Státní úřad pro jadernou bezpečnost otevřený tak, jak vyžaduje evropské právo a soudy, a neustále se vytáčí z poskytování informací, odpověděla, že ona má v rukou rozhodnutí Ústavního soudu, že nemusí poskytovat, a že jí to stačí. Mně to tedy taky stačí, ryba opět uplavala, ale aspoň pár šupin ztratila. Zůstává pachuť z toho, že státní úřednik rozhoduje dle osobních animozit o tom, jestli uznávaného odborníka do elektrárny pustí nebo ne.
Další probíhalo víceméně očekávatelně: Spousta prohlížení, převlíkání,scanování rukou… abychom mohli vidět zařízení, které produkuje polovinu české exportované energie: 2. blok elektrárny Temelín. V rámci objektivity musím říct, že mám pocit, že z hlediska technického k nám byli v Temelíně otevření, a já jsem si nikdy nemyslel, že tam potkáme třeba rezavé trubky ze kterých kape radioaktivní sliz… Dokonce ani Homera Simpsona s kusem zářící tyče tam asi nikdo nepotká… Nicméně, ty hlavní námitky vůči jaderné energetice zůstávají, jakkoli může být běžný provoz jaderky „bezpečný“:
– obrovské škody na životním prostředí při získávání a zpracování uranové rudy
– nevyřešená likvidace jaderného odpadu s nepředstavitelně (z lidského pohledu) dlouhou dobou nebezpečnosti
– obrovské možné škody v případě „mimořádných situací“ – ve smyslu Talebovo „černých labutí“
– v neposlední řadě obrovská koncentrace výroby na jednom místě, se všemi negativními průvodními jevy: možným terorizmem počínaje po závislost občanů na dodavatelích energie konče
– mnoho dalších „menších důvodů“, pro které jsou mnozí lidé znejistěni, a jejich kvalita života je výrazně nižší, než kdybychom na tento způsob výroby energie rezignovali.
Jak tedy shrnout dojmy z návštěvy? Za mne takto: děkuji za vstřícnost a nabídku pohoštění, ale jednak ta vstřícnost je zatím dost omezená, druhak všechny důvody našeho odporu vůči jádru trvají! Naši představu vstřícnosti naplní vedení JETE a SÚJB tehdy, až předloží odborníkům nezávislých organizací materiály a testy, které tyto budou vyžadovat. Neobstojí žádné výmluvy, jichž jsme slyšeli poslední dobou hodně: že to by mohli ukázat všechno všem. Ano, tak by to bylo správně: bezpečnost Temelína a jaderné energetiky se totiž doslova týká všech!